14 DK A 10 /2
Pýthagorás (zachoval Diogenés Laertios ve spisu Vitae philosophorum, VIII, 45)Součástí tohoto zlomku jsou také: 14 DK A 10 /1 , 14 DK A 10 /3
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
ἤκμαζε δὲ [Pýthagorás] καὶ κατὰ τὴν ἑξηκοστὴν ὀλυμπιάδα (540/537 BC), καὶ αὐτοῦ τὸ σύστημα διέμενε μέχρι γενεῶν ἐννέα ἢ καὶ δέκα. (46) τελευταῖοι γὰρ ἐγένοντο τῶν Πυθαγορείων, οὓς καὶ ᾿Αριστόξενος (fr. 12; FHG II,275) εἶδε, Ξενόφιλός τε ὁ Χαλκιδεὺς ἀπὸ Θράικης καὶ Φάντων ὁ Φλιάσιος καὶ ᾿Εχεκράτης καὶ Διοκλῆς καὶ Πολύμναστος Φλιάσιοι καὶ αὐτοί. ἦσαν δ᾿ ἀκροαταὶ Φιλολάου καὶ Εὐρύτου τῶν Ταραντίνων.
Mužného věku dosáhl [Pýthagorás] v 60. olympiádě (540/537 před n. l.) a jeho skupina se udržela až po devět nebo deset generací. Posledními z pýthagorejců, které ještě Aristoxenos viděl, totiž byli Xenofilos z Thrácké Chalkidy a Fantón z Fliúntu, dále Echekratés, Dioklés a Polymnástos, všichni také z Fliúntu. Byli to žáci Tarenťanů Filoláa a Euryta.