Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
[Zaregistrujte se]

Presokratici.cz

databáze zlomků předsókratovských myslitelů
72 DK A 1
Anaxarchos (zachoval Diogenés Laertios ve spisu Vitae philosophorum, IX, 58–60)





[Přepnout na jednoduché zobrazení]


᾿Ανάξαρχος ᾿Αβδηρίτης. οὗτος ἤκουσε Διογένους τοῦ Σμυρναίου· ὁ δὲ Μητροδώρου τοῦ Χίου, ὃς ἔλεγε μηδ᾿ αὐτὸ τοῦτ᾿ εἰδέναι ὅτι οὐδὲν οἶδε· Μητρόδωρον δὲ Νεσσᾶ τοῦ Χίου, οἱ δὲ Δημοκρίτου φασὶν ἀκοῦσαι. ὁ δ᾿ οὖν ᾿Ανάξαρχος καὶ ᾿Αλεξάνδρωι συνῆν καὶ ἤκμαζε κατὰ τὴν δεκάτην καὶ ἑκατοστὴν ὀλυμπιάδα (-340/-337) καὶ εἶχεν ἐχθρὸν Νικοκρέοντα τὸν Κύπρου τύραννον· καί ποτε ἐν συμποσίωι τοῦ ᾿Αλεξάνδρου ἐρωτήσαντος αὐτόν, τί ἄρα δοκεῖ τὸ δεῖπνον, εἰπεῖν φασιν· ᾿ὦ βασιλεῦ, πάντα πολυτελῶς· ἔδει δὲ λοιπὸν κεφαλὴν σατράπου τινὸς παρατεθεῖσθαι᾿ ἀπορρίπτων πρὸς τὸν Νικοκρέοντα. (59) ὁ δὲ μνησικακήσας μετὰ τὴν τελευτὴν τοῦ βασιλέως ὅτε πλέων ἀκουσίως προσηνέχθη τῆι Κύπρωι ὁ ᾿Ανάξαρχος, συλλαβὼν αὐτὸν καὶ εἰς ὅλμον βαλὼν ἐκέλευσε τύπτεσθαι σιδηροῖς ὑπέροις. τὸν δὲ οὐ φροντίσαντα τῆς τιμωρίας εἰπεῖν ἐκεῖνο δὴ τὸ περιφερόμενον· "πτίσσε τὸν ᾿Αναξάρχου θύλακον, ᾿Ανάξαρχον δὲ οὐ πτίσσεις." κελεύσαντος δὲ τοῦ Νικοκρέοντος καὶ τὴν γλῶτταν αὐτοῦ ἐκτμηθῆναι, λόγος ἀποτραγόντα προσπτύσαι αὐτῶι.
καὶ ἔστιν ἡμῶν εἰς αὐτὸν οὕτως <ἔχον> (Anth. Pal. VII, 133):
πτίσσετε, Νικοκρέων, ἔτι καὶ μάλα· θύλακός ἐστι·
πτίσσετ᾿· ᾿Ανάξαρχος δ᾿ ἐν Διός ἐστι πάλαι.
καὶ σὲ διαστείλασα γνάφοις ὀλίγον (?) τάδε λέξει
ῥήματα Φερσεφόνη· "ἔρρε μυλωθρὲ κακέ."
(60) οὗτος διὰ τὴν ἀπάθειαν καὶ εὐκολίαν τοῦ βίου Εὐδαιμονικὸς ἐκαλεῖτο· καὶ ἦν ἐκ τοῦ ῥάιστου δυνατὸς σωφρονίζειν. τὸν γοῦν ᾿Αλέξανδρον οἰόμενον εἶναι θεὸν ἐπέστρεψεν· ἐπειδὴ γὰρ ἔκ τινος πληγῆς εἶδεν αὐτῶι καταρρέον αἷμα, δείξας τῆι χειρὶ πρὸς αὐτόν φησι·
τουτὶ μὲν αἷμα καὶ οὐκ ἰχώρ, οἷός πέρ τε ῥέει μακάρεσσι θεοῖσι. (Ill. V, 340)
Πλούταρχος δ᾿ αὐτὸν ᾿Αλέξανδρον τοῦτο λέξαι πρὸς τοὺς φίλους φησίν. ἀλλὰ καὶ ἄλλοτε προπίνοντα αὐτῶι τὸν ᾿Ανάξαρχον δεῖξαι τὴν κύλικα καὶ εἰπεῖν·
βεβλήσεταί τις θεῶν βροτησίαι χερί. (Eurípidés, Orest. 271)
Anaxarchos pocházel z Abdér. Byl žákem Diogena ze Smyrny a ten zase Métrodóra z Chiu, jenž pravil, že neví ani ti to, že nic neví. Métrodóros byl žákem Nessa z Chiu, podle jiných Démokritovým. Anaxarchos se stýkal i s Alexandrem a byl v mužném věku za desáté olympiády. Jeho nepřítelem byl kyperský tyran Nikokreón. Když se ho otázal kdysi při hostině Alexandros, co soudí o jídle, řekl prý: „Všechno je, králi znamenité, jen měla být ještě předložena hlava jistého satrapy,“ narážeje tím na Nikokreonta. (59) Ten na to nezapomněl, a když byl po smrti králově zanesen Anaxarchos za plavby proti své vůli na Kypr, zajal ho, dal ho vhodit do hmoždíře a rozkázal roztlouci železnými palicemi. On však nedbaje mučení, pronesl prý onen pověstný výrok: „Tluc jen měch Anaxarchův, Anaxarcha netlučeš.“ A když Nikokreón poručil vyříznout mu i jazyk, sám si jej uhryzl a vyplivl mu jej do tváře.
Naše verše na něho jsou tyto:
Tlucte, Nikokreonte, jen ještě tlucte, pouhý
měch je to, Anaxarchos však dávno již u Dia dlí.
Tebe též zakrátko roztrhá kleštěmi, toto pak vyřkne
nad tebou Persefoneia: „Mlynáři zločinný, zhyň!“
(60) Pro bezcitnost v utrpení a spokojenost v životě byl nazýván Blaženým. Byl s to přivádět s největší lehkostí lidi k rozumu. Tak obrátil Alexandra, jenž si o sobě myslel, že je bůh. Když totiž viděl, že mu z nějaké rány teče krev, ukázav rukou na něho, řekl:
Toto je krev, ne ichór, jenž teče blaženým bohům. (Ill. V, 340)
Plútarchos však praví, že to řekl sám Alexandros ke svým přátelům. Ale jindy, připíjeje králi, ukázal prý Anaxarchos na pohár a řekl:
Kdos z bohů bude lidskou rukou zasažen. (Eurípidés, Orest. 271)




př. A. Kolář