Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
[Zaregistrujte se]

Presokratici.cz

databáze zlomků předsókratovských myslitelů
10 DK A 1
7 mudrců (zachoval Diogenés Laertios ve spisu Vitae philosophorum, I, 40-42)

Součástí tohoto zlomku jsou také: 10 DK A 2 /1



[Přepnout na jednoduché zobrazení]


(40) Τούτου ἐστὶ τὸ Γνῶθι σαυτόν, ὅπερ ᾿Αντισθένης ἐν ταῖς Διαδοχαῖς Φημονόης εἶναί φησιν, ἐξιδιοποιήσασθαι δὲ αὐτὸ Χίλωνα (FGrH 508 F 3).
DK 10 A 1
Περὶ δὴ τῶν ἑπτά (ἄξιον γὰρ ἐνταῦθα καθολικῶς κἀκείνων ἐπιμνησθῆναι) λόγοι φέρονται τοιοῦτοι. Δάμων ὁ Κυρηναῖος, γεγραφὼς Περὶ τῶν φιλοσόφων, πᾶσιν ἐγκαλεῖ, μάλιστα δὲ τοῖς ἑπτά. ᾿Αναξιμένης δέ φησι πάντας ἐπιθέσθαι ποιητικῇ· ὁ δὲ Δικαίαρχος οὔτε σοφοὺς οὔτε φιλοσόφους φησὶν αὐτοὺς γεγονέναι, συνετοὺς δέ τινας καὶ νομοθετικούς. ᾿Αρχέτιμος δὲ ὁ Συρακούσιος ὁμιλίαν αὐτῶν ἀναγέγραφε παρὰ Κυψέλῳ, ᾗ καὶ αὐτός φησι παρατυχεῖν· ῎Εφορος δὲ παρὰ Κροίσῳ πλὴν Θαλοῦ (FGrH 70 F 181; II, 95). φασὶ δέ τινες καὶ ἐν Πανιωνίῳ καὶ ἐν Κορίνθῳ καὶ ἐν Δελφοῖς συνελθεῖν αὐτούς. (41) διαφωνοῦνται δὲ καὶ αἱ ἀποφάσεις αὐτῶν καὶ ἄλλου ἄλλο φασὶν εἶναι, ὡς ἐκεῖνο·
ἦν Λακεδαιμόνιος Χίλων σοφός, ὃς τάδ᾿ ἔλεξε·
μηδὲν ἄγαν· καιρῷ πάντα πρόσεστι καλά.
στασιάζεται δὲ καὶ περὶ τοῦ ἀριθμοῦ αὐτῶν. Λεάνδριος μὲν γὰρ ἀντὶ Κλεοβούλου καὶ Μύσωνος Λεώφαντον Γορσιάδα, Λεβέδιον ἢ ᾿Εφέσιον, ἐγκρίνει καὶ ᾿Επιμενίδην τὸν Κρῆτα· Πλάτων δὲ ἐν Πρωταγόρᾳ (343a) Μύσωνα ἀντὶ Περιάνδρου· ῎Εφορος δὲ (FGrH 70 F 182; II, 95) ἀντὶ Μύσωνος ᾿Ανάχαρσιν· οἱ δὲ καὶ Πυθαγόραν προσγράφουσιν. Δικαίαρχος δὲ τέσσαρας ὡμολογημένους ἡμῖν παραδίδωσι, Θαλῆν, Βίαντα, Πιττακόν, Σόλωνα. ἄλλους δὲ ὀνομάζει ἕξ, ὧν ἐκλέξασθαι τρεῖς, ᾿Αριστόδημον, Πάμφυλον, Χίλωνα Λακεδαιμόνιον, Κλεόβουλον, ᾿Ανάχαρσιν, Περίανδρον. ἔνιοι προστιθέασιν ᾿Ακουσίλαον (9 A 1) Κάβα ἢ Σκάβρα ᾿Αργεῖον. (42) ῞Ερμιππος δ᾿ ἐν τῷ Περὶ τῶν σοφῶν (FHG III, 37) ἑπτακαίδεκά φησιν, ὧν τοὺς ἑπτὰ ἄλλους ἄλλως αἱρεῖσθαι·
εἶναι δὲ Σόλωνα, Θαλῆν, Πιττακόν, Βίαντα, Χίλωνα, [Μύσωνα,] Κλεόβουλον, Περίανδρον, ᾿Ανάχαρσιν, ᾿Ακουσίλαον, ᾿Επιμενίδην (3 B 1), Λεώφαντον, Φερεκύδην (7 A 2), ᾿Αριστόδημον, Πυθαγόραν, Λᾶσον Χαρμαντίδου ἢ Σισυμβρίνου, ἢ ὡς ᾿Αριστόξενος (fr. 52; FHG II, 285) Χαβρίνου, ῾Ερμιονέα, ᾿Αναξαγόραν. ῾Ιππόβοτος δὲ ἐν τῇ Τῶν φιλοσόφων ἀναγραφῇ· ᾿Ορφέα, Λίνον, Σόλωνα, Περίανδρον, ᾿Ανάχαρσιν, Κλεόβουλον, Μύσωνα, Θαλῆν, Βίαντα, Πιττακόν, ᾿Επίχαρμον (23 A 6c), Πυθαγόραν.
(40) Od něho [Thaléta] je [výrok] “Poznej sebe sama”, který Antisthenés v Nástupnictvích filosofů připisuje Fémonoé, od níž jej prý převzal Chilón.
DK 10 A 1
O sedmi mudrcích - je totiž vhodné zde všeobecně připomenout i je - obíhají takováto podání: Damón z Kyrény, který napsal dílo O filosofech, kritizuje všechny filosofy, nejvíce však oněch sedm. Anaximenés [z Lampsaku] zase říká, že se všichni zabývali básnictvím. Dikaiarchos tvrdí, že to nejsou ani mudrci, ani filosofové, leč nějací schopní lidé a zákonodárci. Archetimos ze Syrakús popsal jejich setkání u Kypsela, jehož se, jak sám říká, neúčastnil; avšak podle Efora se - kromě Thaléta - setkali u Kroisa. Další zase tvrdí, že se sešli i v Paniónionu, v Korintu a v Delfách. (41) Různí se také podání o jejich výrocích, které se připisují tomu či onomu, jako třeba tento:
Byl to mudrc Chilón Lakedaimonský, jenž pronesl toto:
„Nic přílišně, všechno je krásné v příhodný čas.”
Je však spor i o jejich počet. Leandrios [Malandrios?] totiž místo Kleobúla uvádí Mysóna, syna Gorgiada, z Leófantu, Lebedu nebo z Efesu; a připočítává i Epimenida z Kréty. Platón zase v dialogu Prótagorás (343a) uvádí Mysóna místo Periandra; Eforos však místo Mysóna Anacharsida. Další pak přidávají také Pýthagoru. Dikaiarchos traduje shodně s námi čtyři: Thaléta, Bianta, Pittaka a Solóna. Mimo ně vyjmenovává ještě šest jiných, zatímco by měl vybrat tři: Aristodéma, Pamfyla [Pamfila?], Chilóna Lakedaimonského, Kleobúla, Anacharsida a Periandra. Někteří přidávají ještě Akúsilaa z Argu (9 A 1), syna Kabova nebo Skabrova. (42) Hermippos ve spisu O mudrcích praví, že bylo sedmnáct mudrců, ze kterých se prý porůznu vybírá sedm. Jsou to:
Solón, Thalés, Pittakos, Biás, Chillón, Mysón, Kleobúlos, Periandros, Anacharsis, Akúsilaos, Epimenidés (3 A 1; 3 B 1 /2), Leófantos, Ferekýdés (7 A 2 /1), Aristodémos, Pýthagorás, Lásos, syn Charmantidův nebo Sisymbritův nebo podle Aristoxena Chabrinův, původem z Hermiony, a Anaxagorás. Hippobotos zase v Soupisu filosofů uvádí Orfea, Lina, Solóna, Periandra, Anacharsida, Kleobúla, Mysóna, Thaléta, Bianta, Pittaka, Epicharma (23 A 6c) a Pýthagoru.