Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:
[Zaregistrujte se]

Presokratici.cz

databáze zlomků předsókratovských myslitelů
60 DK A 1
Archeláos (zachoval Diogenés Laertios ve spisu Vitae philosophorum, II, 16-17 Marcovich)





[Přepnout na jednoduché zobrazení]


(16) ᾿Αρχέλαος ᾿Αθηναῖος ἢ Μιλήσιος, πατρὸς ᾿Απολλοδώρου, ὡς δέ τινες, Μίδωνος, μαθητὴς ᾿Αναξαγόρου, διδάσκαλος Σωκράτους· {οὗτος πρῶτος ἐκ τῆς ᾿Ιωνίας τὴν φυσικὴν φιλοσοφίαν μετήγαγεν ᾿Αθήναζε,} καὶ ἐκλήθη φυσικὸς, παρὸ καὶ ἔληξεν ἐν αὐτῶι ἡ φυσικὴ φιλοσοφία, Σωκράτους τὴν ἠθικὴν εἰσαγαγόντος. ἔοικεν δὲ καὶ οὗτος ἅψασθαι τῆς ἠθικῆς. καὶ γὰρ περὶ νόμων πεφιλοσόφηκεν καὶ καλῶν καὶ δικαίων παρ᾿ οὗ λαβὼν Σωκράτης τῶι αὐξῆσαι εἰς τὸ [ἄκρον] εὑρεῖν ὑπελήφθη.
ἔλεγε δὲ δύο αἰτίας εἶναι γενέσεως, θερμὸν καὶ ψυχρόν· καὶ τὰ ζῶια ἀπὸ τῆς ἰλύος γεννηθῆναι καὶ τὸ δίκαιον εἶναι καὶ τὸ αἰσχρὸν οὐ φύσει, ἀλλὰ νόμωι.
(17) ὁ δὲ λόγος αὐτῶι οὕτως ἔχει.
τηκόμενόν φησι τὸ ὕδωρ ὑπὸ τοῦ θερμοῦ, καθὸ μὲν εἰς τὸ [κάτω διὰ τὸ] πυρῶδες συνίσταται, ποιεῖν γῆν· καθὸ δὲ περιρρεῖ, ἀέρα γεννᾶν. ὅθεν ἡ μὲν ὑπὸ τοῦ ἀέρος, ὁ δὲ ὑπὸ τῆς τοῦ πυρὸς περιφορᾶς κρατεῖται. γεννᾶσθαι δέ φησι τὰ ζῶια ἐκ θερμῆς τῆς γῆς καὶ ἰλὺν παραπλησίαν γάλακτι οἷον τροφὴν ἀνιείσης· οὕτω δὴ καὶ τοὺς ἀνθρώπους ποιῆσαι. πρῶτος δὲ εἶπε φωνῆς γένεσιν τὴν τοῦ ἀέρος πλῆξιν. τὴν δὲ θάλατταν ἐν τοῖς κοίλοις διὰ τῆς γῆς ἠθουμένην συνεστάναι. μέγιστον τῶν ἄστρων τὸν ἥλιον, καὶ τὸ πᾶν ἄπειρον.
γεγόνασι δὲ καὶ ἄλλοι τρεῖς ᾿Αρχέλαοι· ὁ χωρογράφος τῆς ὑπὸ ᾿Αλεξάνδρου πατηθείσης γῆς, ὁ τὰ ᾿Ιδιοφυῆ ποιήσας, ἄλλος τεχνογράφος ῥήτωρ.
(16) Archeláos z Athén nebo z Milétu, syn Apollodóra, nebo jak někteří uvádějí, Midóna, žák Anaxagory a učitel Sókrata. {Jako první přinesl přírodní filosofii z Iónie do Athén.} Byl nazván fyzikem, neboť jím skončila přírodní filosofie, zatímco Sókratés zavedl etiku. Zdá se však, že i on se tématu etiky dotknul, neboť filosofoval i o zákonech, kráse a spravedlnosti. Jelikož to od něj [převzal] Sókratés, který etiku převedl k [vrcholu], byl pokládán za jejího vynálezce.
[Archeláos] říkal, že jsou dvě příčiny vzniku, teplé a chladné; a že živé bytosti se zrodily z bahna. Spravedlivé a špatné není od přirozenosti, ale dohodou.
(17) Jeho nauka je takováto:
Voda se působením tepla rozplývá; když se <působením> ohně usazuje <dole>, vytváří zemi; když proudí kolem dokola, vzniká vzduch. Proto je země ovládána vzduchem a vzduch zase oběhem ohně. Živé bytosti se prý rodí z teplé země, ronící sliz podobný mléku jako potravu; takto země vytvořila též lidi. Jako první řekl, že zvuk vzniká nárazem vzduchu. Moře se ustavilo v prohlubních tak, že prosáklo skrze zemi. Největší z nebeských těles je Slunce a veškerenstvo je bezmezné.
Byli ještě tři jiní Archeláové: místopisec zemí, jimiž prošel Alexandr, dále autor básně O přírodních zvláštnostech a konečně rétor, který napsal učebnici řečnictví.




Text a překlad podle ed. Marcovich. Z usazenin a zbytků po odparu vzniká země; pára se rozplývá do vzduchu. Jiný možný překlad: „Teplá země vydává jako potravu bahno, podobné mléku.“ Podobnost by byla ve funkci, ne ve vzhledu.