59 DK A 89 /1
Anaxagorás (zachoval Aristotelés ve spisu Meteorologica, II, 7; 365a 14-34)Součástí tohoto zlomku jsou také: 59 DK A 89 /2 , 59 DK A 89 /3 , 59 DK A 89 /4 , 59 DK A 102 /2
[Přepnout na jednoduché zobrazení]
περὶ δὲ σεισμοῦ καὶ κινήσεως γῆς μετὰ ταῦτα λεκτέον·
ἡ γὰρ αἰτία τοῦ πάθους ἐχομένη τούτου τοῦ γένους ἐστίν. ἔστι δὲ τὰ παρειλημμένα μέχρι γε τοῦ νῦν χρόνου τρία καὶ παρὰ τριῶν. ᾿Αναξαγόρας τε γὰρ ὁ Κλαζομένιος καὶ πρότερον ᾿Αναξιμένης ὁ Μιλήσιος ἀπεφήναντο, καὶ τούτων ὕστερον Δημόκριτος ὁ ᾿Αβδηρίτης.
(19) ᾿Αναξαγόρας μὲν οὖν φησι τὸν αἰθέρα πεφυκότα φέρεσθαι ἄνω, ἐμπίπτοντα δ᾿ εἰς τὰ κάτω τῆς γῆς καὶ τὰ κοῖλα κινεῖν αὐτήν· τὰ μὲν γὰρ ἄνω συναληλίφθαι διὰ τοὺς ὄμβρους, ἐπεὶ φύσει γε πᾶσαν ὁμοίως εἶναι σομφήν, ὡς ὄντος τοῦ μὲν ἄνω τοῦ δὲ κάτω τῆς ὅλης σφαίρας καὶ ἄνω μὲν τούτου ὄντος τοῦ μορίου ἐφ᾿ οὗ τυγχάνομεν οἰκοῦντες, κάτω δὲ θατέρου. οἰκοῦντες, κάτω δὲ θατέρου.
(31) [εὔηθες?] καὶ τὸ λέγειν μὲν ὡς διὰ τὸ μέγεθος ἐπὶ τοῦ ἀέρος μένει, σείεσθαι δὲ φάσκειν τυπτομένην κάτωθεν ἄνω δι᾿ ὅλης. πρὸς δὲ τούτοις οὐθὲν ἀποδίδωσι τῶν συμβαινόντων περὶ τοὺς σεισμούς.
O zemětřesení a pohybu Země je potom třeba říci:
Příčina, která s touto událostí souvisí, je tohoto druhu. Až doposud jsou o tom tři výklady od tří autorů. Vyjadřovali se o tom Anaxagorás z Klazomen a dříve Anaximenés z Mílétu, později Démokritos z Abdér.
(19) Anaxagorás tvrdí, že aithér se přirozeně pohybuje vzhůru, pokud však vniknul do dolních částí Země a do dutin, hýbe Zemí, totiž když jsou horní části Země ucpané dešti, neboť to všechno je přirozeně stejně průlinčité. Je to, jako by celá sféra měla jednak horní a jednak dolní [část]; nahoře je část, na které se nacházíme a bydlíme, dole zase ta druhá.
(31) ... a říkat, jak Země spočívá na vzduchu pro jeho velikost; tvrdit, že úder zdola nahoru otřásá celou Zemí. Navíc [Anaxagorás] nijak nevysvětluje okolnosti, za jakých k zemětřesením dochází.
Viz Anaximenés A 7, 8; A 20 /3; A 21; Démokritos A 7.