7 DK A 8
Ferekýdés (zachoval Damaskios ve spisu De principiis, 124b (I, 321 R.))[Přepnout na jednoduché zobrazení]
Φερεκύδης δὲ ὁ Σύριος Ζᾶντα μὲν εἶναι ἀεὶ καὶ Χρόνον καὶ Χθονίαν τὰς τρεῖς πρώτας ἀρχάς, τὴν μίαν φημὶ πρὸ τῶν δυοῖν, καὶ τὰς δύο μετὰ τὴν μίαν, τὸν δὲ Χρόνον ποιῆσαι ἐκ τοῦ γόνου ἑαυτοῦ πῦρ καὶ πνεῦμα καὶ ὕδωρ, τὴν τριπλῆν, οἶμαι, φύσιν τοῦ νοητοῦ, ἐξ ὧν ἐν πέντε μυχοῖς διῃρημένων πολλὴν ἄλλην γενεὰν συστῆναι θεῶν, τὴν πεντέμυχον καλουμένην, ταὐτὸν δὲ ἴσως εἰπεῖν, πεντέκοσμον.
Podle Ferekýda ze Syru je vždy Zás, Chronos a Země, první to tři počátky, jeden je prý před těmi dvěma a ony dva po jednom. Chronos pak učinil ze svého semene oheň, vanutí [pneuma] a vodu, toto trojí. Jak se domnívám, [jde o] přirozenost inteligibilního [světa]. Z nich, rozdělených do patera zákoutí, se sestaví početné generace bohů, nazvané ”pateré zákoutí” (pentemychos); což říká asi totéž jako ”pateré uspořádání” (pentekosmos, ”pětisvět”).